Seriál o medu - Složení a prospěšnost medu

Med je užíván nejen jako vynikající hodnotná potravina, léčivé účinky medu jsou lidmi využívány již více než 4000 let. Je považován za jedno z nejsilnějších přírodních antibiotik a i moderní medicína se k němu postupně vrací. Je totiž účinný proti některým bakteriím, které jsou odolné vůči syntetickým antibiotikům (mluví se např. o stafylokocích). Již antičtí Řekové používali med na poranění kůže či léčbu vředových onemocnění. Med kůži dezinfikuje, zároveň hydratuje a vyživuje.

Čím je to dáno a co vše můžeme v medu najít?

Jeho antibakteriální vlastnosti jsou dány vysokou kyselostí (pH mezi 3,2 a 4,5.) spolu s nízkou aktivitou vody způsobující osmózu. Přeloženo do normální řeči, v medu je hodně cukru na menší množství vody, což vytváří prostředí, ve kterém bakterie těžko přežívají. Med obsahuje především jednoduché cukry (glukózu a fruktózu), což je dobře stravitelný, okamžitý zdroj energie. Dále menší podíl řepného cukru (sacharózy), který tak dodává energii postupně. Dextriny jsou nestravitelné cukry, které mají ale blahodárný vliv na lidskou pokožku. Med obsahuje i menší množství živočišných i rostlinných bílkovin (výměšky žláz a pyl). Samozřejmostí jsou minerální látky a stopové prvky. V medu můžeme nalézt téměř všechny prvky periodické tabulky, největší podíl ovšem mívají draslík, vápník, fosfor, hořčík, křemík, mangan, měď, sodík a železo. Z vitamínů pak především A, C, B1, B2, B6, B12, D, E, K. Med je tak vhodnou potravinou pro doplňování minerálů a vitamínů.

Vše výše popsané si můžete koupit v obchodě či lékárně. Co si ovšem jen tak nekoupíte a co dělá med tak výjimečným, je celá řada velmi cenných přírodních látek, které mají příznivý vliv na naše zdraví. Patří sem enzymy, hormony, antioxidanty (flavonoidy a koloidy), rostlinná barviva a aromatické látky, éterické (esenciální) oleje aj. Co se moc neví, je, že med obsahuje i peroxid vodíku. Ten působí proti bakteriím na pokožce a dokonce i proti zubnímu kazu!

Druhy medu podle původu

Jak je napsáno v předchozím dílu, složení medu je vždy jiné. Určité vodítko může být daný druh medu a také jeho původ. Podle něj dělíme medy na medovicové a nektarové, označované také jako květové. Medovicové (nesprávně lesní) medy pocházejí ze sladkých šťáv vylučovaných hmyzem nazývaným „producenti medovice“, mezi které patří různé mšice, puklice aj. Tyto medy se vyznačují tmavší barvou a pomalou krystalizací. Mají vyšší obsah minerálních látek a vyšší pH. Naproti tomu medy nektarové mají větší podíl vitamínů a obsahují více bílkovin.

Pozor na med (i různé sirupy a jiná tekutá sladidla) u kojenců, jelikož v pančovaném medu nebo medu s vyšším obsahem vody mohou přežívat bakterie produkující botulotoxin. Vyšší obsah vody neznamená, že ji včelař do medu přilil, ale že vytočil med, který ještě nebyl zcela uzrálý. Vedle hotového medu včely ukládají i med, který nemá ještě všechnu vodu odpařenou. Doporučuje se nepodávat žádný med dětem mladším jednoho roku. Med obsahuje silné přírodní kyseliny a ty mohou u citlivých jedinců vyvolat alergickou reakci.

Standa

Předchozí díl zde.

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Více informací zde.