Seriál o medu - Pastový med

Tento med nevytváří jen samotné včely, svou úlohu zde mají i včelaři. Využívají přitom přirozené krystalizace medu, kdy krystaly pomalým častým mícháním rozmělňují na mnohem jemnější krystalky, až nakonec vytvoří krémovitou pastu. Díky tomu má pastový med vždy světlejší barvu než původní med, někdy až bílou připomínající sádlo.
Nejde o rychlé šlehání, naopak tento proces trvá i několik dní. Při pastování nedochází k žádnému poškození medu, med si tak uchovává všechny důležité látky. Nedojde-li k jeho zahřátí, zachovává si svou konzistenci podobnou Nugetě už natrvalo.

Pastový med má mnoho předností

První vlastnost, které si všimne a ocení ji snad každý, je příznivější konzistence. Pastový se lépe roztírá a hlavně dětem neteče z krajíce. A taky pak není tolik ulepená sklenice :-)

Je často tvořen směsí nektarů z bohaté nabídky jarních květů, díky tomu má pestřejší složení.

Rychle krystalizující medy mají vyšší obsah pylu, tedy i bílkovin. Jsou velmi vhodné pro děti v růstu a osoby v rekonvalescenci, ale třeba i alergiky.

Koupíte-li si pastový med, máte jistotu, že nebyl tepelně zpracovaný, filtrovaný či jinak pančovaný, protože pastovat lze jen pravý a neporušený med. (Jak poznat kvalitní med se dočtete zde).

Ve sklenici se na povrchu mohou objevit bublinky, to neznamená, že med kvasí. Jde o vzduch, který se po přelití medu do sklenice pomalu protlačil až nahoru. U tekutého medu by bublinky už dávno praskly, pastový med je ale tužší, a proto bublinky vydrží déle. Také se nemusíte bát nějakého našlehání a přimíchávání vzduchu do medu, jak se někteří mylně domnívají.

 Standa

Předchozí díl o krystalizaci medu zde.