Z logopedky mastičkářkou

Nikdy jsem nebyla typ, který by se vyloženě zajímal o kosmetiku. Líčila jsem se vždy decentně (až na fialové stíny a modrou řasenku v pubertě ), krémy jsem používala podle toho, jaký jsem zrovna od někoho dostala. Sprchové gely jsem si zásadně vybírala podle vůně a zubní pastu podle obalu . Milovala jsem obaly a hodně dala na jejich vizuální stránku. Nezajímalo mě, co je na nich napsané, ale jak vypadají. Líbily se mi třpytivé, nezvyklé tvary.

Co se týče pracovního života, tak jsem se realizovala jako logopedka v mateřské škole. Pracovala jsem v ní pět let a práce mě bavila. Dělalo mi radost pozorovat, jak se nemluvící děti rozmlouvají a jak je jim lépe rozumět. Předpokládala jsem, že je to práce na celý život, přestože jsem toužila být sama svým pánem.

O kosmetiku a její složení jsme se společně začali zajímat až v době, kdy jsme plánovali početí dítěte. Chtěli jsme si tělo pročistit a tak jsme oba dva podstoupili půlroční detox. Na začátku jsme vyházeli (rozuměj, darovali) všechno, co jsme už doma nechtěli – veškerou kosmetiku, výrobky obsahující pšenici cukr, škodlivá éčka a podobné laskominy. Koupili jsme si kus přírodního tuhého mýdla z malé mýdlárny a přírodní šampón, pastu jsme si míchali sami a začali jsme se mazat pouze oleji. Jasně že jsme si nemysleli, že tím půlrokem smázneme ty dlouhé roky našeho neuváženého žití , ale řekli jsme si, kdy jindy, když ne teď.

Než se syn narodil, byla jsem už v přírodní kosmetice docela přeborník. Vždy mi byly sympatické spíše výrobky od malých rodinných firem s osobním přístupem a tak jsem se snažila nakoupit výbavu převážně u nich. Velmi mě ale lákalo vyrobit něco synovi sama, a protože neumím ani pořádně přišít knoflík (beze srandy), padla volba na mazání. To už se ale syn narodil. Byl velmi kontaktní miminko, potřeboval být neustále na prsu. Jedla jsem oběd s polštářem na klíně a synem připojeným k prsu lehce přikrytým utěrkou, abych mi na něj neukápl oběd . V tu dobu veškeré moje zažité vzorce stravování vzaly za své, protože jsem byla velmi unavená. Začala jsem jíst hodně cukrů a přemnožila se mi v těle kvasinka. Dobře jsem svou starou známou poznala, protože mi způsobovala problémy dlouhá léta před detoxikací. Bohužel tentokrát si nedošlápla pouze na mě, ale i na syna.

Ve třech měsících se mu na těle objevil rozsáhlý kožní nález, který jej velmi svědil. Lékařka jej diagnostikovala jako atopický ekzém a doporučila mi jej promašťovat. Tento způsob léčby zdál se však poněkud nešťastný… Kůže mého dítka se neustále zhoršovala a to obzvlášť po koupání. Začala jsem tedy hledat rady ve své knize a na internetu a po pár dnech jsem se pustila do výroby své první zinkové masti. Dle příznaků jsem totiž pochopila, že se jednalo o kvasinkovou infekci kůže, kterou bylo naopak třeba vysušovat, protože kvasinka má rád teplo a vlhko. Ač se to zdá neuvěřitelné, mast za tři dny „ekzém“ zcela vyléčila. Už se nikdy nevrátil.

A tak se z logopedky stala mastičkářka . Od té doby míchám zinkovky v kastrolu, protože podobně sužuje kvasinka a jiní prevíti mnoho dalších dětí (i dospěláků). Nechali jsme ji, stejně jako pět dalších mastí, certifikovat pro děti od narození. Díky zpětným zprávám víme, že je zinkovka výborná i na opary, neštovice, akné, vyrážku od slunce či spálenou pleť po špatně zvolené kosmetice. Mastičkářství mě pohltilo na tolik, že se k logopedii v mateřské škole již nevracím. Jsem ráda, že mohu stále pomáhat dětem a přitom se starat doma o to své .

Naše masti a balzámky se rozrostly na „Horákovic jedenáctku“  a my tak můžeme potěšit i dámy např. Kávovým, Levandulovým či Makovým balzámem na pleť. A protože jsem typická ženská, která pořád něco vymýšlí, máme již certifikovány dva masážní a koupelové oleje pro děti od narození a trochu se taky vrtáme v mýdlech… .

 Lucka